The Federal Assembly of the Czechoslovak Socialist Republic In the resolution of the Federal Assembly on the policy statement of the Government of the Czechoslovak Socialist Republic of 14 December 1976 the attention of many Czechoslovak citizens was held by words about support for efforts among other things “to maintain Socialist legality to respect human rights and to fulfill civil obligations ” These citizens believe that such efforts should be aimed also indeed mainly at the consistent observance and pursuance of the International Human Rights Covenants which the Federal Assembly ratified in November 1975 and which entered into force in this country on 23 March 1976 They point out that the relevance of these covenants was moreover solemnly confirmed by the Final Act of the Conference on Security and Cooperation in Europe signed in Helsinki which declares respect for human rights and fundamental freedoms to be “an essential factor for peace justice and well-being ” In accordance with Article 29 of the Constitution of the Czechoslovak Socialist Republic we present the Federal Assembly with these citizens’ statement on this topic We also confirm both the authenticity of their signatures on this statement which is called “The Charter 77 Declaration ” and their willingness not only to continue to bring attention to serious problems in this area but also to contribute constructively insofar as they are able to the search for solutions We ourselves then – on behalf of these citizens – are prepared to talk with the competent authorities so that we can further clarify this position and put forth other suggestions and proposals Prof Jan Patočka PhD Václav Havel Tomanova 44 U dejvického rybníčku 4 Prague 6 Prague 5 January 1977 Prague 6 Prof Jiří Hájek PhD Kosatcová 11 Prague 10 Federálnímu P_rMo_h_l_á_š_e_n_i __C_h_a_r_t_i__77 shromáždění Československé sociiú i stické republ i ky V usnesení Federálního shromáždění k programovému prohlášení vlády ČSSR z 14 12 1976 zaujala pozornost mnoha občanů slova o podpoře úsilí směřujícího mimo jiné k dodržování socialistické zákonnosti respektování občanských práv a plnění občanských povinností Ti to občané se domnívají že by toto úsilí mělo směřovat také a především k důslednému dodržování a uskutečňování Mezi národních paktů o lidských právech které Federální shromáždění ratifikovalo v listopadu roku 1975 a které u nás v stoupily v platnost dnem 23 3 1976 Připomínají si že závaznost těchto paktů navíc slavnostně potvrdil Závěrečný akt konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě podepsaný v Helsinkách a vyhlašující respektování lidských práv a základních svobod za podstatného či ni tele míru spravedlnosti a blahobytu V souladu s článkem 29 Ústavy ČSSR předkládáme Federálnímu shromáždění stanovisko těchto občan k uvedené problematice Potvrzujeme zároveň autentičnost jejich podpisů na tomto stanovisku nazvaném Prohlášení Charty 77 jakož i jejich ochotu nadále nejen upozorňovat na vážné problémy v t Ho oblasti ale také podle svých možností konstruktivně přispí­ vat k jejich řešení Sami jsme pak - z pověření těchto občanů - připrave­ ni k jednání s kompetentními místy abychom objasni li blíže toto stanovisko a přednesli další podněty a návrhy Íe iL h-é l_5 --prof Dr Jan Pat k a DrSc oč Tomanova 44 Praha 6 prof Dj Kosatco¾ 11 Praha 10 I Václav Ha ve 1 U dejvického rybníčku 4 Praha 6 V Praze 5 1 1977 - 4 J V l 4 á j e k DrSc Dne 13 10 1976 byly ve Sbirce zákonů SSR č 120 zveřejněny Mezinárodní pakt o občanských a politických prá ech a Mezinárodní pakt o hospodářských sociálních a kulturních právech které byly jménem naši republiky podepsány v roce 1968 stvrzeny v Helsinkách roku 1975 a vstoupily u nás v platnost dnem 23 3 1976 Od té doby maji i naši občané právo a náš stát povinnost se jimi řidit Svobody a práva lidi jež tyto pakty zaručuji jsou důležitými civilizačními hodnotami k nimž v dějinách směřovalo úsili mnoha pokrokových sil a jejich uzákoněni může významně pomoci humánnímu vývoji naši společnosti Vitáme proto že Oeskoslovenská socialistická republika k těmtp paktům přistoupila Jejich zveřejněni nám ale zároveň s novou naléhavosti připomíná kolik základních občanských práv plati v naši zemi zatím - bohužel jen na papíře Zcela iluzorní je například právo na svobodu projevu zaručované článkem 19 prvního paktu Desítkám tisíc občanů je znemožněno pracovat ve svém oboru jen proto že zastávají názory odlišné od názorů oficiálních Jsou přitom často objektem nejrozmanitější diskriminace a šikanováni ze strany úřadů i společenských organizaci zbaveni jakékoli možnosti bránit se stávají se prakticky obětmi apartheidu Statiš'icům dalších občanů je odpírána svoboda os strachu preambule prvního paktu protože jsou nuceni žit v trvalém nebezpečí že projeví-li své názory ztratí pracovní i jiné možnosti V rozporu s článkem 13 druhého paktu zajišlujicím všem právo na vzděláni je nesčetným mladým lidem bráněno ve studiu jen pro jejich názory anebo dokonce pro názory jejich rodičů Bezpočet občanů musi žit ve strachu že kdyby se projevili v souladu se svým přesvědčením mohli by být bua sami anebo jejich děti zbaveni práva na vzděláni Uplatněni práva vyhledávat přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky všeho druhu bez ohledu na hranice al ústně písemně nebo tiskem či prostřednictvím umění bod 2 článku 13 prvního paktu je stíháno nejen mimosoudně ale i soudně často pod rouškou kriminálního obviněni jak o tom svědči mimo jiné právě probíhající procesy s mladými hudebníky 2 projevu je potlačena centrálním řízením všech sdělovacích prostředlru i publikačních a kulturních zařízení Žádný politický filozofický či vědecký názor nebo umělecký projev jen trochu se vymykající úzkému rámci ofiaiální ideologie či estetiky nemdže být zveřejněn je znemožněna veřejná kritika krizových společenských jevd je vyloučena možnost veřejné obrany proti nepravdivým a urážlivým nařčením oficiální propagandou zákonná ocgrana proti útokdm na čest a pověst jednoznačně zaručovaná článkem 17 prvního paktu v praxi neexistuje lživá obvinění nelze vyvrátit a marný je každý pokus dosáhnout nápravy nebo opravy soudní cestou v oblasti duchovní a kulturní tvorby je vyloučena otevřená diskuse Jlnoho vědeckých a kulturních pracovníkd i jiných občand je diskriminováno jen proto že před lety legálně zveřejňovali či otevřeně vyslovovali názory které současná politická moc odsuzuje Svoboda náboženského vyznání ddrazně zajišlovaná článkem 18 prvního paktu je systematicky omezována mocenskou svévolí oklešlováním činnosti duchovních nad nimiž trvale visí hrozba odepření nebo ztráty státního souhlasu s výkonem jejich funkce existenčním i jiným postihem osob které své náboženské vyznání slovem či skutkem projeví potlačováním výuky náboženství apod Nástrojem omezení a často i úplného potlačení řady občanských práv je systém faktického podřízení všech institucí a organizací ve státě politickým direktivám aparátu vládnoucí strany a rozhodnutím mocensky vlivných jednotlivcd Ústava 0SSR a ostatní zákony a právní normy neupravují ani obsah a formu ani tvorbu a aplikaci rakových rozhodnutí jsou často jen ústní občandm vesměs neznámá a jimi nekontrolovatelná jejich pdvodci nezodpovídají nikomu než sami sobě a své vlastní hierarchii přitom však rozhodujícím zpdsobem ovlivňují činnost zákonodárných i výkonných orgánd státní správy justice odborových zájmových i všech ostatních společenských organizací jiných politických stran podnikd závodd ústavd úřadd škol a dalších zařízení přičemž jejich příkazy mají p ednost i před zákonem Dostanou-li se organizace nebo občané při výkladu svých práv a povinností do rozporu s direktivou nemohou se obrátit k nestranné instanci protože žádná neexistuje Tím vším jsou vážně omezena práva vyplývající z článlru 21 a 22 prvního paktu právo sdružovat se a zákaz ja2ikoli omezení jeho výkonu i článkd 25 rovnost práva podílet se na vedení veřejných věcí a 26 vyloučení diskriminace před zákonem Tento stav také brání dělníkdm a ostatnÍ111 pracujívím zakládat bez jakýchkoli omezení odborové a jiné organizace k ochraně svých hospodářských a sociálních zájmd a svobodně využívat práva na stávku bodl článku 8 druhého paktu Svoboda veřejného 3 Další občanská práva včetně výslovného zákazu svévolného zasahování do soukromého života do rodiny domova nebo korespondence člá­ nek 17 prvního paktu jsou povážlivě narušována také tím že ministerstvo vnitra nejrdznějšími zpdsoby kontroluje život občand _ například odposlechem telefond a bytd kontrolou pošty osobním sledováním domovními prohlídkami budováním sítě informátord z řad obyvatelstva získávaných často nepřípustnými hrozbami nebo naapak sliby apod Oasto přitom zasahuje do 9ozhodování zaměstnavateld inspiruje diskriminační akce úřadd a organizací ovlivňuje justiční orgány - řídí i propagandistické kampaně sdělovacích prostředk Tato činnost není regulována zákony je tajná a občan se proti ní nemdže nijak bránit V případech politicky motivovaného trestního stíhání porušují vyšetřovací a justiční orgány práva obviněných a jejich obhajoby zaručo­ vaná článkem 14 prvního paktu i československými zákony ve vězeních se s takto odsouzenými lidmi zachází zpdsobem který porušuje lidskou ddstojnost vězněných ohrožuje jejich zdraví a snaží se je morálně zlomit Obecně je porušován i bod 2 článku 12 prvního paktu zaručující občanu právo svobodně opustit svou ze pod záminkou ochrany národní bezpečnosti bod 3 je toto právo vázáno na rdzné nepřípustné podmínky Svévolně se postupuje i při udělování vstupních víz cizím státním pří­ slušníkdm z nichž mnozí nemohou navštívit OSSR například jen proto že se pracovně plm či přátelsky stýkali s osobami u nás diskriminovanými Někteří občané - al soukromě na pracovišti nebo veřejně což je prakticky možné jen v zahraničních sdělovacích prostředcích - na soustavné porušování lidských práv a demokratických svobod upozorňují a dožadují se v konkrétních případech nápravy jejich hlasy však zdstávají vět­ šinou bez odezvy nebo se stávají předmětem vyšetřování Odpovědnost za dodržování občanských práv v zemi padá samozřejmě především na politickou a státní moc Ale nejen na ni Každý nese sroj díl odpovědnosti za obecné poměry a tedy i za dodržování uzákoněných paktd které k tomu ostatně zavazují nejen vlády ale i všechny občany Pocit této spoluodpovědnosti víra ve smysl občanské angažovanosti a role k ní i společná potřeba hledat její nový a účinnější výraz při­ vedly nás k myšlence vytvořit CHARTU 77 jejíž vznik dnes veřejně oznamujeme CHARTA 77 je volné neformální a otevřené společenství lidí rdzných přesvědčení rdzné víry i rdzných profesí které spojuje role jednotlivě i společně se zasazovat o respektování občanských a lidských práv v naší zemi i ve světě - těch práv která člověku přiznávají oba 4 5 CSc literární historik Vratislav Brabenec hudebník Eugen Brikcius svobodné povolání dr Toman Brod CSc historiki Aleš Březina zřízenec ing Stanislav Budín novinář doc dr Josef Císařovský výtbarný kritik ing Karel Oejka technik Otto Černý dělník prof dr Václav Oerný dr h c literární historik Miroslava Černá-Filipová novinářka Egon Oierny orientalista dr Jiří Outka vědecký pracovník Jiří Daníček dělník Juraj Daubner filolog Ivan Dejmal dělník Jiří Dienstbier novinář Zuzana Dienstbierová psycholožka Luboš Dobrovský novinář ing Petr Dobrovský technik Bohumil Doležal literární kritik dr Jiří Doležal CSc historik doc dr Irena Dubská CSc filozofka dr Ivan Dubský CSc filozof Ladislav Dvořák spmsovatel Michael Dymáček matematik dr Vratislav EffenbergerM CSc estetik Anna Fárová historička umění Zdeněk Fořt novinář ing Karel Fridrich ekonom Jiří Frodl novinář prof dr Jiří Hájek DrSc politik doc Miloš Hájek csc historik Jiří Hanák novinář Olaf Hanel výtvarník ing Jiří Hanzelka spisovatel Václav Havel spisovatel Zbyněk Hejda spisovatel dr Ladislav Hejdánek filozof doc ing Jiří Hermach CSc filozof Josef Hiršal spisovatel dr Josef Hodic historik doc dr Miloslava Holubová historička umění Robert Horák bývalý politický pracovník ing Milan' Hošek bývalý státní zaměstnanec Jiřina Hrábková novinářka ong dr Oldřich Hromádko bývalý plukovník SNB Marie Hromádková bývalá politická pracovnice doc dr Milan Hubl CSc historik dr Václav Hyndrák historik zasloužilá umělkyně Vlasta Chramostová herečka dr Karel Jaroš CSc bývalý politický pracovník dr Oldřich Jaroš historik doc dr Věra Harošová CSc historička prof dr Zdeněk Jifínský DrSc právník ing Otakar Jílek ekonom ing Jaroslav Jíra technik Karel Jiráček bývalý státní zaměstnanec doc dr František Jiránek pedagog Věra Jirousová historička umění Jaroslav Jírů CSc historik dr Miroslav Jodl CSc sociolog dr Josef John politik ing Jarmila Johnová ekonomka ing Jiří Judl technik Pavel Juráček filmový režisér Petr Kabeš spisovatel dr Oldřich Kaderka právník a politik prof dr Miroslav Kadlec ekonom prof dr Vladimír Kadlec DrSc ekonom a politik dr Erik Kadlecová CSc socioložka Svatopluk Karásek duchovní prof dr Vladimír Kašík DrSc historik dr František Kautman CSc literární historik Alexandr Kliment spisovabel dr Bohumil Klípa CSc historik prof r Jaroslav Klofáš DrSc sociolog doc dr Vladimír KJ okočka právník ing Alfréd Kocáb duchovní Zina Kočová studující doc dr Luboš Kohout CSc politolog Pavel Kohout spisovatel JiříKolář spisovatel a výtv rník dr Božena Komárková pedagožka Vavřinec Korčiš ml dělník Vavřinec Korčiš st sociolog dr Václav V Komeda historik dr Jiří Kořínek ekonom dr Karel Kostroun literární kritik Anna Koutná dělnice doc uzákoněné mezinárodní pakty Závěrečný akt helsinské konference četné další mezinárodn dokumenty proti válkám násilí a sociálnímu i duchovnímu útisku a které souhrnně vyjadřuje Všeobecná deklarace lidských práv OSN CHARTA 77 vyrůstá ze zázemí solidarity a přátelství lidí kteří sdíleijí starost o osud ideálů s nimiž spojili a spojují svůj život i práci CHARTA 77 není organizací nemá stanovy stálé orgány a oraanizač­ ně podmíněné členství Pakří k ní každý kdo souhlasí s její myšlenkou účastní se její práce a podporuje ji CHARTA 77 není základnou k opoziční politické čibnosti Chce sloužit obecnému zájmu jako mnohé podobné občanské iniciativy v různých zemích na Západě i Východě Nechce tedy vytyčovat vlastní programy politických či společenských reforem nebo změn ale vést v oblasti svého působení konstruktivní dialog s politickou a státní mocí zejména tím že bude upozorňovat na různé konkrétní případy porušování lidských a občanských práv připravovat jejich dokumentaci navrhovat řešení před­ kládat různé obecnější návrhy směřující k prohlubování těchto práv a jejich záruk působit jako prostředník v případných konfliktních situacích které může bezpráví vyvolat atd Svým symbolickým jménem zdůrazňuje CHARTA 77 že vzniká na prahu roku který byl prohlášen rokem práv politických vězňů a v němž má bě­ lehradská konference zkoumat plnění závazků z Helsinek Jako signatáři tohoto prohlášení pověřujeme prof dr Jana Patoč­ ku DrSc Dr h c Václava Havla a prof dr Jiřího Hájka DrSc úlohou mluvčích CHARTY 77 Tito mluvčí ji plnomocně zastupují jak před státními a jinými organizacemi tak před naší a světovou veřejností a svými podpisy zaručují autenticitu jejích dokumentů V nás i v dalších občanech kteří se připojí budou mít své spolupracovníky kteří se s nimi zúčastní potřebných jednání ujmou se dílčích úkolů a budou s nimi sdílet veškerou odpovědnost Věříme že CHARTA 77 přispěje k tomu aby v teskoslovensku všichni občané pracovali a žili jako svobodní lidé V Praze dne 1 ledna l'J77 Milan Balabán duchovní dr Karel Bartošek CSc historik Jaroslav Bašta dělník ing Rudolf Battěk sociolog Jiří Bednář elektrikář Otka Bednářová novinářka ing Antonín Bělohoubek technik dr Jan Beránek historik Jitka Bidlasová úřednice prof dr František Bláha lékař Jaroslav Borský bývalý státní zaměstnanec dr Jiří Brabec 6 7 Štgolovská Věra šlovíčková novinářka dr Miroslav Šumavský historik Petruška Šustrová úřednice Marie Švermová prof dr Vladimír Tardy psycholog a filozof zasloužilý umělec Dominik Ta-tlt-ka spisovatel dr Jan Tesař CSc historik dr Julius Tomin filozof Josef Topol spisovatel Jan Tre f'ulka spisovatel dr ing Jakub Trojan duchovní Václav Trojan programátor ing Miroslav Tyl technik dr Milan Uhde spisovatel Petr Uhl technik Zdeněk Urbánek spisovatel a překladatel doc dr Rdžena Vacková historička umění Ludvík Vaculík spisovatel Jiří Vančura historik František Vaněček novinář Dagmar Vaněčková novinářka dr Zdeněk Vašíček historik dr Jaroslav Vitáček bývalý politický pracovník Jan Vladislav spisovatel Tomáš Vlasák dělník František Vodsloň politik Josef Vohryzek překladatel Zdeněk Vokatý dělník Přemysl Vondra novinář Jaromír Wíšo výtvarník Jiří Záruba architekt dr Jiřina Zelenková lékařka Petr Zeman biolog Rudolf Zeman novinář Zdeněk Zikmundovský bývalý státní zaměstnanec doc ing Rudolf Zukal CSc ekonom doc dr Josef Zvěřina duchovní ing Miloslav Král CSc vědecký pracovník dr František Kriegel politik a lékař Andrej Krob dělník doc dr Jan R'řen DrSc historik Marta Kubišová zpěvačka Karel Kyncl novinář dr Michal Lakatoš CSc právník Pavel Landovský herec Jiří Lederer novinář ing Jan Leštinský technik dr Ladislav Lis bývalý politivký pracovník Oldřich Liška bývalý státní zaměstnanec Jaromír Litera bývalý politický pracovník Jan Lopatka literární kritik dr Emil Ludvík hudební skladatel Klement Lukeš dr Sergej Machonin divadelní kritik a překladatel prof dr Milan Machovec DrCs filozof Anna Marvanová novinářka Jelena Mašínová scénaristka Ivan Medek hudební publicista doc dr Hana Mejdrová CSc historička dr Evžen Menert CSc filozof dr Jaroslav Mezník historik doc dr Ján Mlynárik CSc historik doc dr Zdeněk Mlynář CSc právník a politik Kamila Moučková bývalá televizní hlasatelka Jiří Mrázek topič dr Pavel Muraško filolog Jiří Muller Jan Nedvěd novinář Dana Němcová psycholožka Jiří Němec psycholog dr Vladimír Nepraš novinář Jana Neumannová CSc historička Václav Novák bývalý státní zaměstnanec dr Jaroslav Opat CSc historik dr Milan Otáhal CSc historik dr Ludvík Pacovský novinář Jiří Pallas technik Martin Palouš programátor doc dr Radim Palouš pedagog prof dr Jan Patočka DrSc dr h c filozof Jan Patočka ml dělník dr František Pavlíček spisovatel Karel Pecka spisovatel Jan Petránek novinář Tomáš Pěkný novinář dr Karel Pichlík historik dr Petr Pithart právník ing Zdeněk Pokorný technik Vladimír Príkazský novinář Drahuše Proboštová novinářka Jana Převrat­ ská pedagožka dr Zdeněk Přikryl politolog Miloš Rajchrt duchovní Aleš Richter dělník dr Milan Richter právník Vladimír íha pedagog generálporučík Vilém Sacher Vojtěch Sedláček programátor Helena Seidlová knihovnice národní umělec Jaroslav SeifertJ básník dr Gertruda Sekaninová-Čakrtová právnička a diplomatka Jan Schneider dělník Karol Sidon spisovatel Josefa Slánská ing Rudolf Slánský technik Václav Slavík politik Eliška Skřenková Jan Sokol technik doc dr Jan souček sociolog ing Josef Stehlík bývalý politický pracovník Daba Stehlíková Vladimír Stern bývalý státní zaměstnanec Jana Sternová dr Eva Stuchlíková psycholožka dr Čestmír Suchý novinář Jaroslav Suk dělník Věra Suková novinářka Jan abata topič doc dr Jaroslav Šabata CSc psycholog a bývalý politický pracovník Václav Šabata výtvarník 1Jlna Šabatová ml úřednice Jan tafránek výtvarník doc dr František §nalík DrSc právník a politolog ing Václav tebek architekt ing Jana Šebková prof ing Věnek Šilhán CSc ekonom dr Libuše tilhánová CSc sociiložka Ivana Šimková psycholožka doc ing Bohumil imon CSc ekonom a politik Jan imsa duchovní doc dr Jan Šindelář CSc filozof Vladimír dkotina novinář Pavel Šremer mikrobiolog Miluše tevictjová dělnice Marie